Anotace: ...*dávný, svým způsobem prorocký textík; možná to znáte také. Trochu vyčpělá úvaha, ale co pro vás představuje domov?
* * *
Vždy vrátím se k tobě, ač bolí mě to,
vzpomínky dýší mi na šíji.
Spílám si v duchu: Rózo, ty popleto!
Jsem jako srnečka v říji.
* *
Hloupý to nápad byl, ostatně jako vždy –
na srdci ulpěl stín viny,
zdálky již vidím tě, bez pochyb jsi to ty,
mířím do své domoviny.
*
Co o mně nevíš, je to, co mne trápí,
po čase vždy se zas navrátím zpátky.