Stín a svět – mrtvý květ –
mého Nekonečna –
jen já nevidím studny času
i zcela mrtvou něhu hlasu –
vlastní spásu?
Půjdu k světu – kam pouze smím
k ostrovům Tobě neznámým?
U světla kvasu
hledám krásu?
Pokud jen s Tebou dětsky sním?
Ach ty otazníky. O co by nebesům bylo lehčeji i lidem definitivní tečkou.
Ale zase vybízejí lidský hlad po odpovědích - alespoň. Myslím, že vdově ještě lze nahmatat puls*
23.12.2025 11:58:26 | šerý