Pokosená vůně

 

 

Pokosená vůně

 

Všude kde chodím

v pokoji, po kuchyni, po předsíní

hledám dopis plný pokosené vůně.

Nejvíce voněl po krajině tvého těla

i tam, kde se obloha opírá o tvá ňadra

a houština ukrývá se v tvém klíně.

 

Hledám ho stále s něhou ostýchavou,

dopis psaný z dálky,

by rozvázal pouta tvých rtů.

Nejsem si jist, co v něm bylo:“ Nevíš?

„Že smrt je vždy jistá…jen čas ještě není znám?“

 

Pokosená vůně jarních luk potáhne tebou stále, má milá.

…promiň, že si nevzpomenu, kdy jsem ti naposled řekl:

„Mám tě rád.“

 

Nevadí, hlavně, že já si to pamatuji!

To jabloně právě odkvétaly.

 

Když povolilo napětí našich těl

a tys kladl ústa na má víčka,

já zmatena slastí mravenčího chvění

zaslechla tvá hřejivá slova:

"Mám tě rád",

nesla se loukou silněji,

než pokosená vůně,

...trav.

 

29.12.2025