mé novoroční pláče

mé novoroční pláče
jsou slzy chodníku

sníh se začne ztrácet
v náledí dotyků

mám si vzít srdce

držet se

jít

na horu ze vzlyků?

vždyť je to jenom sníh

v poledne roztaje

*

mi však taje smích
když ulehám u hrnku bez máje

a jen pár sušených bylin vzpomíná

zdálo se ti zdálo

proč jenom o Vánocích jsme jedna...

nevyslovím už ani to málo

ledová krajina
ledová krajina

a cestičky v srdcích

zavátá planina a na ní sněhuláka

ale on se nehne
ač tančící vločka láká

a potom roztaje..


už nejsou Vánoce
my nejsme rodina

a chodník před brankou je jak v létě

láska však nevchází
a v domě dál mrazí

a leden chce tě