hvězdy a stromy jiter tvých se protínají
dotykem peří na nebeském domě
vrány a andělé navzájem se mají
jako já k tobě… jak ty sama do mě
jitřenka noci přicházívá shora
všem, kteří bloudí krajem nehledaných
soutoky moří rodí se vždy v horách
dvě dlaně bolesti hojí řezné rány
Ty hloubky začínají být neskutečné... Říkám si, svět se vaří v podivném kotli šílenství, a ono je to dobře, protože ta vůně, která se z toho nevábně vypadajícího lektvaru line, je svatá... Jsem vděčná, že ji dokážu cítit...
30.01.2026 11:13:57 | Sonador