o slzách uvnitř tvého já

já jen plaval
ale s múzou
kdysi dávno básníci
utíkali od tvého srdce s nápisy
že tito tesaní bídnici

vzdali se?

snad lásce?

tak oni pochybovali a nevěřili
a proměnili se

proměnili se v kameny

tiché svědky světa tvého pláče

a ty?

odpověděla jsi mi

sbírej
prosím sbírej chlapče tempa
kameny


a já stojím s nimi dnes v moři
tam kde se nešťastné dívky opírají o skály
a čekají na jména
která zachrání
v bouři jejich plavení citů

...

vždyť všichni básníci od jmen již utekli

strachy se vnořili do slov bez úsvitu
a prostost dívky obvinili že je pro ně poslala ke dnu

nevěděli že beladona říkala těm tulákům lehkosti

o slzách …


je čas hochu doby

už je čas hochu sbírat dívčí plameny
ale oni bohužel …


i je nesli
mlčky a tiše
do samoty bez podoby


a tak jen já jediný s tebou zůstal
a poslouchal tě po věky věků

i vlny do mé hrudi bušily
a já nevzdal se srdce

chránil jsem vody

niterného jsoucna
čisté síly

a ty chceš znát více o nás

zahalená

nezdála se ti láska ledová?