skřivani lucernami

skřivani lucernami
to byly jarní dny
kdy hledali mé slunce

když já si tě děvče bral
musel jsem být
z formy

ani jsem se nenadál

svatební šat?

pomlčky citů tvé uniformy

dnes leží zde

co srdce

*

snad jen den jen cár

a dávat v šanc verš volný?

víš
v něm přiznám
i hvězdu jsem ti vzal

já hvězdář zatkl sny i ji
pro lucerny
že jsem se ve tmě bál


lucerny našly slzy nebes až blízko poledne

ležela sama na louce tajemné
a její svit už sotva psal


strašák v duši se mě ptal
jestli smí ji mít
a já se rozplakal

.

dnes nechodím již s lucernou ani s jednou
nesvítím
ani když jdu v lese

a ve srubu mě čeká tma


někdy si myslím že má havraní vlasy
možná má i orlí nos
a bojím se víc a víc
i když je měsíc


jednou za úplňku ke mně přišlo děvče myslivec

i se psem
že nese pro nelinku vřes
chtělo si posvítit a létat převysoko
probouzet
stromy budkami pro ptáky

postrašil jsem dívku že vím kde v lese sídlí černý čáp
oblékající náladu soumraku
který nepozval by slunce dál
a zděšené srdce spadlo z oblaků


loudavým krokem vracelo se jakoby chtělo
abych zvolal stůj
a já nenašel vlídné slovo

a to jaro v sukních rosy
hledal by znova i jeden skřivan s lucernou

dneska spím

okenice srubu neotevírám už vůbec

nechci

rozumíš?


nechci abys viděla jak chátrá půl století Amor a u něj soucit hvězd