MŮJ ZLATOZLATÝ ÉTERE

Mé to mé rámě ti nachomýtnu snad
a z lóže vytryskne plameňák půlnoci
aby zažehl půvab lásky zvěčnělých něh.


Odevzdej mi proto svůj hněv
a já ho rozpráším na pouhý květ
srdce mé milované
můj zlatozlatý étere.


Milostný románku
mysticky mi do aureoli nakveť
ať můžem se v dvojí blankytnost povznášet.


Ale nic netrvá v nesmírnosti věčně
jen ty naše skrytožhářstvé kvanty hvězd
jsou jsou osudnými posly
a k sobě nesmějí zabloudit
a zemřít.