U dna

Vzývám Lásku z hlubin nitra
vzývám rozkoš z extází
řekni mi co bude zítra
proč mi rozum odchází.
Nezavřel jsem tyhle dveře
co střežily nám čas
život jen bývá o důvěře
která sídlí uvnitř nás.

Dny se houpou na vlnách
bouře loď mou převrací
tonu v mořských hlubinách
Naděje se vytrácí.
U dna splynu s Titanikem
nade mnou jen oceán
ztroskotanec s modrým trikem
na dně leží sám a sám.

Ryby plují kolem těla
mlčí, jen se dívají
ještě že jsi vestu měla
snad tě někdo zachrání
já si tady odpočinu
tlak mou duši vytlačí
měl jsem asi těžkou vinu
bolest v plicích omráčí.

Chlad mé tělo prostupuje
tma se skrývá za víčky
velrybí zpěv rezonuje
zhasly všechny hvězdičky
nebe je zas vzdálenější
tma tu vládne den a noc
protože tu nejsem zdejší
nikdo nejde na pomoc.

Zhudebněno na SUNO:https://suno.com/s/kpIugl0KfNUTTdVn