teď co chybělo v parku

chtěl jsem ti zvednout mobil
ale třásla se mi ruka

chtěl jsem ti zvednout náladu
udělat kluka na jezírku plameňáků

žel můj se už nezvedne
ani od básně pohledné
a tobě jede horká ruka

*

huňatý svetřík má elektrizující rukáv

a je po zázraku

zhasla oranž lampa

a místo plameňáka je tu ojíněná mapa

rozprostřeme deku

proč jediná jiskro zimního večera?

proč bez milování touláme se za šera

dívka
zamotaná v roláku
neví že má odhalenou … p …
a ještě ji hřejí vysoké boty

pod roláčkem se též roluje snění

jenže nic se neděje
a zase jsme oblečeni do němoty

asi dojde na hádku
že měl jsem zvát to módní děvče dál
ale já ji ještě na noc bundu zapínal

se slovy

trochu se zahal

a nepřiváděj moji dlaň k řeči nad kolenem
nebo se z parku a od sebe nehnem

že sám kdysi ve dne hvězdář laviček
slyší sval chystajících kroků?

tady srdci vzniká moment básniček

řekla že je i výš a jestli si sednem

já se však lásky i poezie bál
protože zde dívky vždy chtějí tmavomodrý vesmír
a doteku se nedostává máje

znáš to hrdliččino vrkú vrkú vrkú?

ten jarní souhlas citů

právě …