spáleniště

nějaký čas po tvém zmizení
doufal jsem

jehličí borovic neopadává

proto ze smutku
opadavých modřínů

ukryl jsem život do hvozdu


přesněji vzal jsem místo v betlémě



objevily se řetězové pily
u chatrče
měly kanystr s benzínem

jistě se sem ještě vrátí

únor bílý

slzy borovice mi neposkytly klid
jak pryskyřice

protože jsem klel
se svými mrtvými city

Jákobovu kašnu roztrhly mrazy

ještě tě mám na fotce

minulá lásko

jak hladíš vodu


jako vždy když nejde net
webových kamer
díky kterým pozoruji svět

na displeji

smůla

nikdo mou duši už roky neoslovil

roky

vzaly svoje jehlice
a vytvořily šípy

ale strom?

dřevo nelovil

tak zelené děvy
honily zajíce po lese


vrazil do kanystru
který se rozlil
převrhl lampu

…

a to se stalo mému srdci