před půlnocí?

už zase snívám
v nepravé dívce
když se probouzím

protože jsi mě poslala k vodě

k těm směšným lesním studánkám
kde tlí kapradiny list

měl jsem hlad

ale ty jsi mě nechala pít

pít slanou báseň o trapném předjaří
jako by bylo nějaké svícení za pět minut lásky...

tak jsem souhlasil
s dívkou s tisíce a jedné noci

kdy ještě pláže hřejí stopy v písku
a slibují něhu těch vlnek toužících...

ta slečna griliášová sladce jemná chutnala mi

ale stejně jak ty vlnky
na které zůstaly jen křupající vzpomínky

mi nakonec černovláska poslal jen nachový prach ze sahary

snášel se jak popílek

na plačící sněženky prorážející strnulou zemí

a hned vedle posledního ledu
drze kanula má slza

tak vyprahlý jsem snad ještě nebyl
abyste mě všechny musely opustit

jak naděje dne
která trvá jenom chvíli