Anotace: Aneb... zdání může někdy klamat.....
Dovol mi stát se středem tvé citové soustavy,
přestaň být na chvilku sebestředný chlápek,
chci jenom vidět do tvojí hlavy,
když neposlechneš, budu muset zatnout drápek.
Když nepomůže drápek nabroušený,
vrazím ti do hrudi rybičku z oceli,
hrudní košíček ostřím narušený,
pokud tě nezabije, tak tě zocelí.
Hlavu vzhůru, drž se chlape!!
Nebuď ta padavka, co v koutě brečí,
koukej, ať nám to hezky klape,
zapomeň na ty moje silný řeči.
Mám trochu strach a umím to skrýt,
dělám, že mrcha jsem a radost mám,
když můžu do tě celý večer rýt,
když zůstaneš potmě, slabý a sám.
A uvnitř? Slabá jako každá jiná,
když opiju se, brečím vzteky,
že za všechno jsem jen já vinna,
že neumím to všechno v celek slepit...
Připíjím ti. Tak na zdraví! A zítra se u mně prosím stav. Nebudeš přece sama doma.
Zatím ahoj, opět se někdy stavím. JEHLA - ostrá
04.05.2007 15:00:00 | jehlaspichlas
Zapíchnu do středu citové kružnice
rybičku z oceli, co v koutě brečí.
Do kruhu nejsou žádné hranice,
ani slivovice -
lepí a léčí...:-)))
22.04.2007 22:32:00 | muzikant
Taky tě mám ráda:o) i ty tvoje básničky...i roboti píši PRJ...no prostějanek
22.04.2007 21:16:00 | Severka