Každé ráno jsem si pročítal
včerejší den
Vnímal roční období
jen jako čtyři točící se kusy
sem tam oznámil
že mám někoho rád
neřeklo to srdce
šlo to jen z pusy
s dechem stabilizovaným
Usínal jsem pouze
se svou váhou
těžké myšlenky
válcovaly polštář
říkal jsem si
šťastné věty
nikým nerušený
soukromý lhář
teď už se dívám
pravdě do očí
a vždy se na to těším
tak už se probuď, lásko...
Tak už neřvi, ....
... jsem přece tady, .. u tebe ..
No tak buď hodná ...
... když už jsi se nám
konečně narodila ....
Ježíši .... já na to nemám nervy ...
... Kde seš mámo, ... ??
ta naše .. Láska ... se nám ...
... samou Láskou ..
... ... zase pokakala ... !!! ...:-)))
24.04.2007 14:14:00 | HarryHH
původně sem měla v plánu obdivovat Vaši báseň...teď jen říkám...šťastný to tvor
24.04.2007 09:37:00 | fuu
V těch správných očích se jí věří snadno, Kristýnko. Co jsem se jich nahledal...
23.04.2007 15:33:00 | smudlinek
Děkuju, Jaruško....poděkoval prosáklý láskou....(už se zase zpotil láskou!...zařvalo nešťastné oblečení...)
23.04.2007 11:32:00 | smudlinek