Poběhlice

Ulice křičí do tmy a stínů

lampa už bliká na rohu tam

kde prodává lásku a svou vlastní vinu

kde postává v deštích

a vábí k hrám

rtěnka jak krev vždy na rtech jí plane

kroky zní tvrdě no tak ji sveď

a potom jí zaplať a zahřej ten kámen

co hruď její svírá

jak cihlu

zeď