Ne astala vista

 

Ne astala vista

 

Víš, miláčku, tohle zocelí,

cizí sponka v naší posteli.

Ty´s byl vždycky

takový ten bohém,

já do dlaní brečela

za prvním rohem.

Jen tíseň do srdce

 se vkrádá,

jak naše láska ke dnu

 padá a padá a padá.

 

Slunce na nebi je

přesně tam,

kde před tím bylo

a z těch našich citů,

miláčku,

copak nám jen zbylo?

 

Víš, miláčku, ta nás rozdělí,

malá sponka v naší posteli.

Už nejsem holka

včera nesmělá,

co tiše modlí se

za dveřmi kostela.

Pryč jsou všechna

 má slabá místa,

tak sbohem,

ne astala vista,

ne astala vista.

 

Za foto děkuji MIRA PHOTOGRAPHY