Guny!

I.
Vzpomínky k tobě míří,
srdce se začne topit.
Láska se už šíří,
teď mne můžeš láskou opít.

Prosíš mne o záchranu
a sníš o nás dvou.
Já se však nikam nedostanu,
překážky tu jsou.

Odpouštím ti,
tvoje jednání zlé.
Jednou chci tě vzíti,
do náruče své.

Zas můj přítel buď,
jako když byl ještě čas mladý.
A jestli máš chuť,
přijď za mnou, přijď tady.

II.
Naše skrýš,
v zemi s nebem.
O čem zase sníš,
jsem stále ledem.

Ledová paní,
v očích starého muže.
Šeptajíc přání,
v náruči růže.

Jen jediná,
padá k zemi.
Ta překrásná květina,
jediná mezi všemi.

Jako naše přátelství
a snad i něco víc.
Je to možná poselství,
že nebude z toho nic.

Zrada opět udeří,
srdce moje rozerve.
Kdo tomu uvěří,
zeptá se jen: " Tys neměla reservé?"

III.
Jsi tak velmi mladý
a já tak stará.
To je přece důvod pádný,
radši skončím, šance je tu malá.

Nechci býti lanem,
jež tě bude škrtit.
Nechci žíti klamem,
v němž budeš se drtit.

Srdce tvoje,
křehký je to sval.
Nechci býti koněm z Tróje,
blázen co se smál.

Miluji tě,
až příliš mnoho.
Nepokrytě,
nebylo by nic z toho.

Děti už plánuji,
ale ty jsi ještě dítě.
Život si maluji,
nechci v něm sítě.