Kopretina

V noci hvězdy, kterých je na obloze statisíce,

si tančí společně s měsícem.

Pak odpoledne vítr zvedá listí,

a po bouři se nebe přece čistí.

Proč tohle říkám, když si trhám ještě mokré květy?

Protože i my dva jsme jako dva odlišný světy.

Možná , že nejsem  jak se říká pro všechny "kost".

Ale vim z Tebe jsem prostě v tento moment "lost".

Dvě stránky ve mně nyní brutálně soupeří,

proto uzamykám se a odhazuji zámek od dveří.

Jak se mám ještě popsat? Asi jako když uřaduje mráz a zima,

tak můj svět trpí jako v tomto období třeba kopretina...