Naděje

Anotace: Báseň, která v sobě ukrývá mnoho věcí. Ale především je o depresích, negativních myšlenkách, sebenenávisti. Ale báseň není jen o nich, je o naději. Ačkoli se někdo topí v moři plném temných myšlenek, pořád je tam někde to světélko naděje - láska.

Kde se berou negativní myšlenky,
ty, které nás nenechají spát.
Jsou hlasitější než westernové přestřelky,
Jsou přesně tím, čeho bych se měla bát.

Kde se berou?
Nevíš snad?
Už tolik let mě se*ou.
Jděte už pryč!

Myslela jsem, že láska všechno přemůže.
Hory přenáší.
Jenže už vím, že ani ta nepomůže,
Když se někdo tak moc nesnáší.

Nenávist je monstrum uhnízděné uvnitř mysli,
Nemusíš se ani snažit, a pořád roste.
Kvůli ní, ochabují všechny moje smysly.
Ale dobře, zkusím to. Už asi po sté.

Dám lásce ještě jednu šanci.
Zachraň mě. Prosím.

A tak tě žádám:
Drž mě pevně v objetí.
Drž mě, než ta stvůra co mám v sobě,
jednou pro vždy odletí.