Anotace: Dávná doba, stará báseň ...ale stále ta potřeba dotyků
Jsem obklopen tvou něžností,
tvá čím dál větší blízkost
stvořila kolem mého srdce květ.
Z nejcitlivějších hlubin uvnitř
prýští sopka ryzí zlatostí.
Mění se na vzduchu v třpytný prach,
co sedá na lotos provitálně.
Náhle zapomenuté jsou dávné
stavy bolestí.