Byla jsi mé jediné přání,
co nad hladinou se sklání.
I vznesl jsem tichou prosbu
na ženu dlouhých skrání.
Je všech nocí i dní múzou
a slova mi lehce vhání
na jazyk, na papír, do srdce,
i do těchto mých básní.
Ach, ty večery probdělé,
kdy zdá se mi jen o ní.