Tichý dusot kopyt, temných hřebců noci.
V melodii stínů přinášejí pocit.
Dar blízkosti ve snu, nezná ten kdo procit'.
Ve vijanech blínů, opojná chuť moci.
Ta vůně teskně touží, oč směl bych Tě snad prosit...
Vždyť právo jsem si uzmul, chtít Tě myslí nosit.
Až probudíš se ránem, na zdánlivém konci,
Seznáš, že jsem dotekem, něhou chtěl Tě osít.
Jak říct Ti snadno slovy, popsat že jde o cit.