Vím...
Vím...
Rudá je krůpěj v poháru vína
nehledej při tom, čí je to vina
temná je kapka krve na Tvých ústech
nestavěj ode mne k sobě si můstek
Můj úspěch je můj a při tom ničí
tobě je jedno, koho dneska to zničí
hlavně, že ty se stále dobře máš
na ničí rady přece jen tak nedáváš
Nemíním radit se s divnými přeludy
nevídám ve snech svých temné obludy
jsem totiž sama svoje a jediná
u které vše končí stejně tak, jak začíná
Buď si třeba bloud či genius
u mě prostě nemáš plus
já toužím žít ne živořit
a život v chlastu ukončit
Dávám ti šáteček a kruté sbohem
zahnu moc ráda hned za příštím rohem
oddechnu sobě si ve svém ústraní
které mě k přetvářce nehoní...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
pěkná báseňka ale smutná..tak jako poslední dobou píšeš
tak ten smutek šíříš až ke mě..
26.04.2007 19:59:00 | jedam
...dnes jsem si tu přečetla jednu s názvem "Nevím..." autorem Bíša...a teď druhou "Vím"...a já si opakuji Sokratova slova...
26.04.2007 18:04:00 | Lota
Oprav si překlep ...ústraní... jinak celkem není co dodat, takové je to rozesmutnělé...poslední dobou...
26.04.2007 09:21:00 | G.P.
Ty umíš dát do básně hrdost a vznešenost,kterou v sobě máš i když srdce asi hodně bolí.
Moc se mi Tvé vyjádření líbí.
Dík za koment-povzbudil mě.
26.04.2007 07:45:00 | s.e.n
Nad tvýmy verši tu sedím a přemítám,
to o kom píšeš je genius - nebo despota.
Jsou smutné ty tvoje řádky,
ale jak říkám - život by mohl být krásný.
Třeba i jak píšeš že za tím rohem,
by mohl být tím lepším krokem,
však bez naděje lásky a štěstí není ničím,
hlavně nenič si ho ale pitím.
26.04.2007 06:44:00 | bobi bobie
