bez názvu

u krbu s nohou přes nohu
hledám pohodu kdesi ztracenou
a koukám jak barvu zlacenou
dostává v ohni dřevo,
piju už dávno ne na moje zdraví
snad na krásu žen a rychlost koní
piju a koukám jak oheň tráví co mu přejem
přitom dějem chemickým se zaobírám míň
než tím,
že ta kožešina co nám kdysi těla kryla
nesežrat nás moli,by tu byla..