Cestičkou klikatou

Cestičkou klikatou,
pro tebe má Bílá paní,
s klisnou svou strakatou,
posel můj veze psaní.
V listu tom psáno,
jak duši tíží,
to co je dáno,
když soumrak se blíží.

Světlo denní,
zas střídá noc.
Jen naše snění,
magickou má moc.
Ve snech těch,
lásku tobě dám,
žádný ten spěch,
já rád tě mám.

Růži rudou do vlasů,
pak k nohám ti klekám,
jak rytíř starých časů,
na věneček tvůj čekám.
Věneček odměnou,
za klání na kolbišti,
v sametu oděnou,
paní na Konopišti.

V aréně dunění,
třesk zbraní.
Láska tvá brnění,
co tělo ochrání.
Ochrání hlavu i tělo,
do žil sílu naleje,
zemřít by se chtělo,
bez kapky naděje.

Na tváři úsměv máš,
když vítěz jasný.
Věneček na meč můj dáš,
pak budu šťastný…