Anotace: Kdo utiší mou žízeň.
Jak motýl rozhodl jsem se pro ten květ,
z jehož nektaru chtěl jsem žít,
nektar zhořkl, ztemněl svět,
než pohár lásky já ke rtům zdvih.
Od těch dob já okouzlen byl mnoha květy
a z číše lásky z plna hrdla pil,
z básní pletl jsem si krásné světy,
miloval, pracoval a žil.
Vzpomínka na tebe
a zas se cítím vyschlý jako troud,
pak hledám tu, co žízeň zažene,
a proti víru času, chtěl bych plout.
O lásce se mnoho píše,
skutečná přichází tiše,
cti ji, jak vzácného ptáčka,
doufej, že se nepomačká...
19.06.2007 10:34:00 | zzlatý
Děkuju moc za komentář! Velmi mě potěšil...
Tvoje básně jsou krásné... obdivuju to umění, psát k téměř každému tématu... ale když to vychází přímo z pocitů a srdce, dá se psát o čemkoliv...
:-)
16.05.2007 15:35:00 | Rockinpiru
Vdaka za komentik...zacitala som sa do tvojich dielok- a líbí se mi,moc:-) zas prídem:-)
14.05.2007 15:13:00 | gallatea
Tahle básnička mě dost oslovila. I přes to, že ještě asi nemám věk, abych ji zhodnotil vlastními zkušenostmi.
08.05.2007 23:49:00 | G30R63
Pěkné a dík za komentík a užitečnou kritiku, sama jsem měla pocit, že tomu něco chybí.
04.05.2007 11:01:00 | ona
Umíš
02.05.2007 22:05:00 | Vivi.~2
Tahle je nádherná...cítím to podobně...jiné zaženou žízeň, ale vzpomínka na krásnou první lásku, která skončila neslavně...ta člověka vyprahne.
28.04.2007 22:14:00 | Hippodamie