Anotace: ...
U okna stála,sama a opuštěná
na Tebe vzpominala
co odešel jsi v dál.
U okna stála ,už ani neplakala
přesto,že jsi její srdce
sebou vzal.
Šeptala tiše,prosila
žadonila.
Vrať mi to srdce
Ty nemůžeš ho mít.
Vrať mi to srdce,
vrať mi ho přece
ať můžu volně svojí cestou jít.
Splnil její přání,
udělal co chtěla
vrátil její srdce
udělal co měl.
Začl nový život,našel jiné štěstí
přesto na to její srdce nikdy
nezapomněl!!
05.05.2007 11:45:00 Deriem
S každou láskou dáváme kus sebe, hlavně část srdce...souhlasím s předešlými komentáři...krásné...
30.04.2007 12:23:00 Najlin
ahoj Zlatíčko
myslím, že zapomenout nejde snad nikdy.. i kdyby se člověk strašně moc snažil. Moc hezky napsáno..
29.04.2007 13:21:00 Zlatičko
..někteří,ale zapomenou a nevrátí a to pak doopravdy bolí,tak jsem to napsala jak bych si to přála kdyby už to muselo přijít..
29.04.2007 12:37:00 Lorraine
Tohle je ta lepší varianta...nezapomněl...někteří srdce vrátí a zároveň na něj i zapomenou...