Májová

Pohádka Máje z čítanky,
kterou sám život psal,
je jako hádanky,
jež kdysi jsi mi dal.

Každým rokem zjara
se historie srdcí píše nanovo
a jen blázen by se zdráhal.
Lásce bránit se - bláhovo!

Tam kdesi v šerém boru tínu
v chvilce sladce rozjímavé
řekou milostných myšlenek plynu,
prosím Tvé srdce nevšímavé.

Svou studánkou blankytem hrající,
vpusť mě do říše svých snů.
Svým srdcem do rytmu Máje bijícím,
nahlédnout dej mi v život Tvůj.

Dnes je první Máj,
první Máj je lásky čas.
I dnes doufám v lásky háj,
kde místo vánku zní Tvůj hlas.