Podivný chlapec

Šla jedna holčina
Venčila Yorkšíra

Do cesty se připletl.
Něžně však se o její ruku otřel.
Kluk , který z ráje asi přilétl
a hned jeho úsměv,k jejím očím dolétl.

Zeptala se jak jmenuje se.
Odpověděl „Jménem mým“.
Za tuhle odpověď jestli nestydí se
Odpověděl „Nestydím“.

Dívka se otočit chtěla a odejít.
Však zvědavost ho nechtěla jen obloukem obejít.

Zeptala se tedy znova „Kdo jsi?“.
Odpověděl „Jsem ten,koho jsi potkala“.
Konečně se něčeho takového dočkala.

„Když neřekneš mi jméno…odejdu!“
„Odejdeš stejně“ řekl podivný kluk,
oba dva už neřekli ani muk.

Dívka se otočila a odešla
aby té zklamanosti předešla.
Když zpátky otočila se
Byla v údivu…..zase!
On už tam nebyl a po něm vůbec nic
Teď už jí to nemohlo mrzet víc!