Jsem jenom člověk, o to běží
a neustále ve svém těle vězím
dovolávám se lidské důstojnosti
však narážím jen na bezobsažnou frázi
je snad skrytá v mém dluhu k tobě
nezničitelná v dnešní době
Proč nefungují interpersonální vztahy
proč ztratily se hodnoty slov tady
mezilidský vztah se už nenosí
tak jak je možné, že mě to neskosí
pro svobodu jsem ochotná mnohé udělat
já chci svou cenu tobě věnovat
jsem cílem jenom sama v sobě
jednání autonomie ocením až v tobě
mnohovrstevnost je evokující vázanost
v důstojnosti nedisponovatelná danost
...vím, o čem píšeš...víš...včera jsem mohla poprvé říci Miluji tě. Ale nebyla jsem si tím stoprocentně jistá...mlčela jsem. Ale teď si tak uvažuji nakolik si byl jistý on, i když tu frázičku vyslovil?
08.05.2007 13:01:00 | Ayla
to co píšeš, je bohužel pravda. jen ta báseň se tak trochu ztrácí v těch cizích slovech. tak ale přesně je to i s námi na všechno máme slovo nějaký "ismus" všechno pojmenováváme a z těch všech slov se kolem nás pomalu tvoří ulita.
08.05.2007 12:22:00 | kulishak