Láska na první pohled... a jak to dopadá...

Vzpomínáš na to odpoledne,
kdy svět se točil jenom kolem nás,
slunce jen čekalo, kampak si sednem,
aby svítilo a nepřepad´ nás mráz?

Vzpomínáš, jak za ruku jsi mě vodil?
Jako bych byla malá a bezbranná,
teď jako bys jemně do vody mě hodil,
já topím se tu... Jsem spoutaná...

Vzpomínáš, jak jsi na mě neměl chvíli,
aby napsal jsi mi pár písmen, slov,
až jednou umřeš, zavolám víly,
ať si jdou zatančit na tvůj rov.

Víš, byl jsi jediná láska na první pohled,
aspoň jediná, kterou tak dobře znám...
Co naplat, schovám si srdce zase pod led,
ať chladný rozum a klidnou hlavu zachovám...