Slova vyřknutá zmateně do tmy
...dychtivé přání...
"prosím je mluv začni"
myšlenky budí váhavé zdání.
Kapky děště padají na zem
pocit beznaděje přichází.
Proč mlčíš? A s pravdou nejdeš ven?
To je to tak zlý?
Ústa ztichnou, dál se neptá
s obavami neví co ji čeká...
Rychle polyká třese se, čas běží.
Nechal ji čekat, aby se trápila,
jen proto, aby jí řekl, že ho navždy ztratila
....parchant...
moc se omlouvám,blbě jsem to zmáčkla,nechtěla jsem ubrat hlas,naopak zvýšit,je to nádherná básen,moc se omlouvám,moc,moc mě tomrzí:-(
11.05.2007 09:11:00 | laura3
Je to krásné a zvláštní,ale ten parchant na konci uplně vymazal mé napětí.Nejvíc se mi líbí: Nechal ji čekat, aby se trápila,
jen proto, aby jí řekl, že ho navždy ztratila
10.05.2007 18:40:00 | Lucijena