Z tebe

Anotace: ... Jene

Čerstvý déšť provoněl zem
omyl bolest prostydlou
a v polích ze zrna očí klíčí
do oblačné výše naděj

volské oko na oltáři země
jakoby se dívalo zastřeně
na druhý konec babího léta
kde slzy byly slané

rozmíchaný chlad za branou
bez zámku a věrného klíče
pokašlával prázdnotou
po každém větru

a najednou tvá perleť
k srdci propustila
dlouho zalepený výhled
ke hvězdám

Autor Marcella, 13.05.2007

Přečteno 871x

Tipy 0

Komentáře (8)

Komentujících (8)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

Prý na dně srdce moří
ukrývají se perly v lasturách
co naše touha tvoří
za bouře citů ve vlnách ...

Oštěpem představ sami lovíme,
v světa široširém moři,
Na bárkách našich osudů
náš společný se tvoří ...

25.05.2007 12:34:00 | HarryHH

Z nebe

napadal tvůj
slovosled

nastavuji mu tvář
zarudlý pýchou

co píšeš to cítíš
a tak si sbírám
tvá slovíčka

v lisu srdce
si je uchovávám

dávám jim věčný život...

14.05.2007 17:25:00 | smudlinek

... ale vždycky tam byly ...

14.05.2007 13:04:00 | JardaCH

Krásná...většinou musím číst dvakrát a vychutnat si tak slovní spojení a přirovnání.

13.05.2007 23:39:00 | Theara

:-)))

13.05.2007 20:53:00 | isisleo

Pěkné barvité obrazy.Verš o té perleti to je moc hezké.

13.05.2007 20:37:00 | s.e.n

Taky se mi líbí... :-)

13.05.2007 19:29:00 | medojed

Hezká..

13.05.2007 19:26:00 | Roger

Z tebe

Z tebe

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (0)

Návštěvnost