Návštěvnost
Z tebe
Z tebe
omyl bolest prostydlou
a v polích ze zrna očí klíčí
do oblačné výše naděj
volské oko na oltáři země
jakoby se dívalo zastřeně
na druhý konec babího léta
kde slzy byly slané
rozmíchaný chlad za branou
bez zámku a věrného klíče
pokašlával prázdnotou
po každém větru
a najednou tvá perleť
k srdci propustila
dlouho zalepený výhled
ke hvězdám
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskPrý na dně srdce moří
ukrývají se perly v lasturách
co naše touha tvoří
za bouře citů ve vlnách ...
Oštěpem představ sami lovíme,
v světa široširém moři,
Na bárkách našich osudů
náš společný se tvoří ...
25.05.2007 12:34:00 | HarryHH
Z nebe
napadal tvůj
slovosled
nastavuji mu tvář
zarudlý pýchou
co píšeš to cítíš
a tak si sbírám
tvá slovíčka
v lisu srdce
si je uchovávám
dávám jim věčný život...
14.05.2007 17:25:00 | smudlinek
... ale vždycky tam byly ...
14.05.2007 13:04:00 | JardaCH
Krásná...většinou musím číst dvakrát a vychutnat si tak slovní spojení a přirovnání.
13.05.2007 23:39:00 | Theara
:-)))
13.05.2007 20:53:00 | isisleo
Pěkné barvité obrazy.Verš o té perleti to je moc hezké.
13.05.2007 20:37:00 | s.e.n
Taky se mi líbí... :-)
13.05.2007 19:29:00 | medojed
Hezká..
13.05.2007 19:26:00 | Roger