Pozůstalost (1)

Anotace: moje uplně první báseň,děkuju za jakejkoliv koment

Věnováno všem mým „Ex“,a všem těm,které nikdy nedovolili,abych se jejich „Ex“ kdy stal.
Věnováno všem mým kámošům,kteří mě vždycky podrželi nad hladinou.

Jdeš ulicí-koukáš-pěkný holky vidíš že?
Ale na co ti to je,když ony tebe ne
Pokud se nepohneš všecko stejný zůstane
A i když se snažíš tlukot srdce ti ustane
Když vidíš,že nemáš svaly Pepka Námořníka
A xicht Brada Pitta
hollywoodskýho to maníka
tak vkrádá se do tebe panika
zdravej rozum zaniká
Seš sám,hm…nikoho to nezajímá
Než do očí,radši k nohám se ti dívá
Posbíráš poslední kousky citu
A pak dorazí tě věta:
Budem jen kamarádi-bude to tak lepší
Nemáš právo veta
a tvoje oči brečí
když to slyšíš
už pomale nevěříš
že je v tobě ještě naděje
protože ta umírá poslední a v tobě
už všecko umřelo v mozku tma jak v hrobě
Nikomu se tě nezželelo
Tvoje tělo pohozeno leželo
srdce selhalo,zchladlo,zetlelo
a další podzim se na tebe ani nevzpomnělo
žiješ neviděn-neviděn umřeš
tak to neřeš
radši prvně měř a pak řež
aby po tobě aspoň něco zůstalo
aspoň ta pozůstalost