Probouzí se louka ze sna

Probouzí se louka ze sna

Anotace: Prostě - probouzí se louka ze sna.. :-)

Probouzí se louka ze sna..

 

Když ráno sluníčko zasvítí na zem,

celá louka změní se rázem.

Každé stéblo trávy pohlazené rosou,

radostněji v okamžiku zazelená

a poupátka předhání se, byla by první vykvetená.

I spící už včera rozevřené kvítky probouzí se ze sna,

aby až včelky opustí úlů česna,

stihly odměřit do kornoutků pylu.

Včelkám velmi ušetří tak sílu.

Sotva na okvětí přiletí, balíček s pylem dostanou hned,

aby měly mámy v úlu z čeho vařit med.

I motýlci sedící na kvítku jako na dlani

nachystanou mají sladkou snídani.

 

Luční kobylky nožky musí řádně protahovat,

pokouší se k nebi vyskakovat.

Žádnou z nich nemohou berušky přesvědčit,

že nejde tak vysoko vyskočit.

 

Na nebe rády i čekanky a barvínky pohlíží.

Ráno jsou jako první na nohou,

že sluníčku vymalovat

na modro nebe pomohou.

To se na ně jen shora směje,

s čím se to chtějí přidat do děje.

 

Postupně louku plní ptáčků pění,

doprovází tak ranní kuropění.

Každý o svoji melodii se hlásí,

a za každičkého počasí,

nový den tak ohlásí.

Tu tam si poletuje slavíček,

popěvuje, že viděl jak zajíček

sbírá jablek košíček.

Klebety, co pravila teta cikorka,

honem povídá kukačce sýkorka.

Datel morseovkou od lesíka vyťukává,

copak to dnes ťuhýk prodává.

 

Svůj obchůdek pro ostatní ptáčky

má ukryt v koruně staré klečky.

Ťuhýk zase svoje zboží

nabízí v krámku vedle hloží.

Vrabčák na vědomí dává,

že jen lenoch ještě nevstává.

 

Po takové zprávě i ty šnečku,

vystrč růžek z domečku!

Nenecháš se přeci přemlouvat!

Aby tě pak tesaříčci nezačali pomlouvat.

 

Později z domu vylézá jen strýček had,

se kterým nikdo není kamarád.

Není to ale žádný starý lenoch,

jen v chladném ránu by se hýbat nemoh.

Všichni kolem se ho bojí

o řeč s ním nikdo nestojí.

Po břichu si celou cestu leze

do nejvyhřátější meze.

Na kamínkách pak odpočívá,

na snídani nehybně si počíhá.

 

U krtka doma pořád je tma,

nepozná tedy, že už je raníčko,

že zasvitlo sluníčko,

probudí ho až teplíčko.

Krtek když na své hromádce se hnízdí.

Mravenečci na něj pískají,

že jim cestu hyzdí.

Bez ostychu vyhrabe se na mravenčí stezce,

no považte sami,

 jak se přes kopec pochoduje těžce.

Nemohou pak na káře co naleznou vézt,

musí chudáčci vše na zádech nést.

Mravenečci od brzkého rána pilní,

ze všech broučků na louce,

i když vypadají teňounce,

nejvíce jsou silní.

Sotva ozve se prvního kosa křik,

už se mravenci řadí v šik.

Nestihnou se ani chvilku nudit,

do oběda musí na louce uklidit.

 

Jen na vosy málokdo se těší,

na nos bulíky ostatním věší.

Že jsou tety včeliček,

taky sbírají medíček.

Pravda to ale není.

Myslí si, jak jsou na louce ostatní hloupí,

a že všechny rázem oloupí.

Že vám není, vosy, hanba loupit!

Co chcete, běžte si raději koupit!

 

Do květů pampelišky

sluníčko nahlédá z výšky.

Každá pampeliška zrcadlem sluníčka je,

celá radostí pookřeje,

když se na ni sluníčko pousměje.

 

Právě z pampelišek malý brouček pokukuje,

ve své malé hlavičce plány kuje,

jak se dostat na bílý obláček.

Pomoci by mu mohl řebříček,

z listů mu postavit žebříček.

Malý černý brouček ale neví,

že žádný mrak pro něj není.

Maličký jako mák netuší,

že obloze broučci nesluší.

 

Tam kde kvete kostival,

už si hoví čmelák brundibál.

Na tubu, když letí, vesele troubí,

hlubokou svoji píseň

s tóny ostatních snoubí.

 

S čmelákem pobrukuje si i keř tavolník,

jenž pozoruje hovnivála,

co myslí si, že je nevolník.

Celý život kuličku koulet žádná chvála,

není jak těm, které živí tráva.

 

 

 

 

 

Autor Markvart, 24.01.2016
Přečteno 885x
Tipy 1
Poslední tipující: boneslash
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter