Kohout králem

Kohout si do hlavy vzal,
takhle,za ranního svítání,
že stane se ptačí král
všem dopřál pěkné uvítání

Hned slepice svolat dal
na dvorečku se sběhly
jeho hlasu se každý bál
jak zakokrhal,ani se nehly

Statná korunka na temeni,
jako přikovaná mu sedí
a pýchou plní se červení,
až závidí,přes plot sousedi

V tom přiletěl drozd,
jenž začal dlouze pět
však měl kohout zlost
chtěl svůj dvorek zpět