Tesaříci.

Tesaříci tři, kluci šikovní

lesem kráčí za svou prací.

Táta, strejda, syn co jim sotva stačí.

Kráčí z vesela

z chaloupky vyšli ráno za šera.

 

Na pasece staví velký dům

svým dobrým sousedům.

Nosorožíkům malým.

Táta nosorožík už čeká na ně.

Zahřívá si při tom dlaně.

 

A se sluníčkem nad hlavou

a s písní chytlavou

pustí se všichni do díla.

Třísky kolem lítají,

únavu tesaříci neznají.

Pilky, sekerky i dlátka

jen pohoda a žádná hádka.

 

Nosorožík zvedá větve, káru tlačí

sotva však těm třem tak stačí.

Vozí halouzky jim k velké stavbě.

Honí se mu zrovna v hlavě

kolik dříví bude třeba

by navozil je do oběda.

 

Uf, to je dřina,

v poledne už zvoní lesní zvonky.

K obědu pár lístků trávy

a vyhrnout si rukávy.

Střecha už je skoro celá

to stihneme s klidem do večera.

Třísky lítaj kolem, poslední větvička

na hřeben se položila.

 

A nový dům stojí ve své kráse.

Nosorožík jen se usmívá

radost on svou neskrývá.

Pochrochtává si vesele.

Děkuji vám milí přátelé.

Moje paní spokojená bude moc.

Děkuji a přeji vám jen pěknou noc.

 

A vy děti už jděte taky spát.

Vždyť o lese se vám může krásně zdát.