Soumrak, nikoliv Tantalův

Oni zapějí: Götterdämmerung!

Ty zvěčníš je do bestiáře
a proklaješ si hrdlo kopím.
I ty moudrý pane, co topíš
se ve vlastním bahnu

a v zámku natáčíš na křehký prst
svůj nekonečný vous...

V knize čteme, že
holocaustem nitra osu pravd
okupuješ nihilismem.
Poměj však na soumrak zásad
a na ty, jež se pozřeli s pachutí
(navzájem)

Na ty, jež si rozkopali hnízda
a nahlédli do
vajíčka, pod jehož skořápkou
právě Adam vstával z ničeho
a obdivoval se nahému
kotouči života

(Götterdämmerung!

Götterdämmerung!)

Skuteční obři jsou
titěrné mouchy,
jsou si toho vědomi

a proto prchají

A my?
My jim malicherně zvedáme
(do kolen)
Berlínské valy z runových stigmat

A proč vlastně?

Ach, my narkomané...