/jako klaun/
/jako klaun/
Anotace: ..nic o ničem
Každý pomalý krok
se stává ještě pomalejším.
Každá další cesta
za snem, s ním nebo bez něj
končí dřív, než začne
Pouliční sny, v zakoutí města
nebo na křižovatce, blednou
jako všechny tváře
které potkávám za všemi větami.
A já nedohlédnu na semafor
červená, zelená, nevidím
já nevidím
Vedu se za ruku, do bezpečí
sama, rychle nebo pomalu.
A všechno to špatné nechávám
kráčet vzadu,
ve svém stínu. Uchovávám si
tento obraz v hlavě
jako se modřiny mění, mizí
Jen tiše do uspání spěchat,
v zákoutí města
nebo na křižovatce. A počkat,
jen počkat
A pak zase můžu přijít domů
zamračená jako klaun,
jako klaun
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
.... svět nebolí .... je dokonale neutrální ....
ale zato naše očekávání, nenaplnění a nejistota bolí docela hnusně ...
*- nevím kde se v nás pak ale bere potřeba, když jsme v rodině mezi blízkými, na území relativních jistot, být na všechny okolo také hnusní ....
Nejsem vyjimka, a tohle si uvědomuji většinou až dlouho potom, ale zřejmě to pramení z hledání rovnováhy kdy jakoby jsme se chtěli části těch nepříjemných pocitů zbavit a přelít je na někoho jiného ....
Pokud to pak funguje, se zadostiučiněním pociťujeme satisfakci z jeho nerovnováhy ...
24.05.2007 17:45:00 | HarryHH
Každé Tvé slovo je ztracenější v pravdě. Je to hnusný, jak někdy svět dokáže bolet. Ale bolí Tě svět, tangerinko.. nebo.. s ebolíme navzájem.. nebolí nás už to naše mlčení?
Zkoušela jsem napsat básničku o lásce,... něco jsem napsala, protože někde, hrozně hluboko, ta láska ještě zbyla... Možná bych ji měla dostat ven.
Možná bys to měla zkusit taky.
Možná že to slunce je přeci jen zlatý a že sny doopravdy jsou víc, než iluze, který by vzdáleně mohly existovat.. třeba jsou i tak zatraceně blízko...
Mám Tě ráda
20.05.2007 18:06:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
dobré.. líbí se mi fráze "vedu se za ruku",ta se fakt povedla
19.05.2007 19:33:00 | animovaný medvídek Pů
