Anotace: ...
Na květech lásky,
přemýšlím o čase.
Mé oči pláčou.
Ale ty je nevidíš.
Na černém nebi,
počítáš křivdy.
Stromy pláčou.
Ale ty je neslyšíš.
Nad mou postelí
skláníš se.
Snažím se dát ti,
pocity štěstí, lásky.
Ale ty to nevidíš,
neslyšíš,
necítíš.
Jsi totiž
sama,
bez duše,
dospělá.
Moc děkuji , konečně jsem našel také jednoho co ví , že stromy mají duši , ono to dnes moc lidí nevídí ani necítí , že strom je něco podobného na poli duče a energie , jako člověk , dávám ti 100 Ahoj Kavec
21.05.2007 14:53:00 | kavec