Nemohu mluvit
když slova se hledají
uprostřed černého květu
Jako pro dívku
s blankytem modrých očí
ztracené v křišťálových studánkách
hrající na promočené kytaře slz
beze strun
Odpouští životu
těžké kroky
i bolestné
roky
smutku
V ruce držící zvoneček
z neexistující mosazi
odzvonila
všem snílkům
hrady a zámky
postavené z předsudku
velice krásná :)... píšeš tak trochu jinak než ostatní- a to je kouzelné
04.06.2007 10:24:00 | ztracená
:-) já tady nejsem ta zoufalá, neboj - fixku? obávám se, že všechno, co se vyskytuje v mém okolí, v neuvěřitelně krátkém časovém horizontu dopíše:-))
24.05.2007 23:46:00 | Rádoby zoufalá
tak vidíš… jsi na tom lépe než já… bo já nemám žádnou. Se můžeš rozdělit … teda teda…:)) i když teď by se mi víc hodil nějaký fix … mi teď dopsal.. :( ... a nebuď zoufala..
24.05.2007 18:56:00 | Najlin
.. hihi .. a já myslela že už se srazil… )) a je z něj taková malá kulička.. nebo čtvereček?
jeeee.. jen hledej něco pozitivního.. určitě tam něco je.. :) je to ukryto … ale dokážeš na to přijít.. ti věřím :)
24.05.2007 12:24:00 | Najlin
jak nic? někde tady určitě musí být něco pozitivního - já vím, že to někde najdu, když se budu mocmoc snažit - ... - ... -ehmm - třebaa - Neptun se ještě nasrazil s Plutem?
24.05.2007 12:21:00 | Rádoby zoufalá
to je tak smutné, a nejvíc ta neexistující mosaz, chjo
ten člověk co to řekl(anotace) má pravdu :(
aspoň ten komentář od jehly je takový na úsměv
24.05.2007 00:14:00 | Rádoby zoufalá
zacinkáš a odzvoní?...
...kdyby to bylo jenom tak jednoduché...
mmchodem...úžasná anotace;)
takže cink;)
23.05.2007 07:06:00 | Lizzzie
kytara nezní
to trylek byl jen ptačí
a černý květ
myšlenky černé značí
smutnému vězni
končí svět
na pavlači
***
Jiří senior
22.05.2007 23:31:00 | j.c.