Bratříčku, roztáhni křídla

Bratříčku, máš ze mě strach?
Neboj se!
Zemřeme v nekonečných hrách,
veselí a bez práce.

Rozčešu tvé andělské vlasy,
upěču ti cukroví.
Tak se přece neboj!
Hrát si přece nebolí!

Vytrhám ti žíly z těla,
upletu z nich copánky.
K obědu ti ráda dám
hektolitr polárky.

Bratříčku, proč pláčeš
když táhnu tě chodbou za vlasy.
Proč radostí neskáčeš?
Je to přece hra!

Bratříčku, roztáhni křídla,
já vím že jsi anděl.
Tvá kůže je sametově bílá,
tak leť! Leť! Sbohem!
...
Měl jsi letět k nebi,
když jsem tě vystrčila z okna,
bratříčku? Proč jsi padnul k zemi?
Proč tam ležíš v krvi?

No tak bratříčku,
neboj se.
Ze své lásky ti postavím
schody do nebe.