Anotace: malé přemýšlení nad realitou...
Hledám světy, které jsou
za zrcadlem
nebo v něm.
A všechno je naopak,
ve dne je tma a v noci
září slunce,
putuje na obloze
od západu k východu.
A roky se odečítají,
já se vracím...
I když třeba nechci.
A vzpomínky malého naivního
děcka
se prostírají přede mnou
jako kostkovaná deka,
která trochu "kouše",
stejně jak rolák,
ten, který jsem nosila do školky.
Jenom nevím, co budu dělat,
až se dostanu do mínusu.
Vystoupím ze zrcadla
a začnu odznova?
Ne, v těch jiných realitách
se jen podívám
a pak zase skočím zpátky.
Teď se směju, teď si sním,
teď mám skvělé přátele...
Teď žiju a to se
nezmění...
naštěstí..
Tohle bylo prima. Taková oddychovna, dokonce mi
vyvstala kytarová melodie. Možná byl text určen pro ni.
28.05.2007 14:49:00 | jehlaspichlas
v minusu uz sem nakej ten patek..casem ti to zevsedni..uplne zapomenes, co to vlastne je, bejt v plusu..jen tak prezivam..
aspon, ze ty este optimismus neztracis..
27.05.2007 15:47:00 | Adrianne Nesser
hezký...byla jsem v mínusu a je to tam lepší než v plusu(nemáš co ztratit;)
27.05.2007 11:52:00 | Lizzzie
všechno na světě se mění...ale naštěstí (nebo bohužel) časem...
pro tebe naštěstí:)
26.05.2007 21:48:00 | Favi
raději nekoukám do zrcadla a věřím, že do mínusu se hned tak nedostanu. Kdybys náhodou se tam dostala, písni...
26.05.2007 21:04:00 | mamina