Ta osoba-bez pohybu,
bez řečí a lhaných slibů,
nevinná a umělá hračka...
taková je loutka.
Ta osoba, co má nepřítomný pohled,
neví, co je oheň, co je led,
ta osoba, co nemá city
a pohled na svět rozpitý,
a rozmazaný,
ta osoba- bez viny.
Jsme jako loutky
a někdo tahá za provázky,
když přestáváme věřit
-v sebemenší známky lásky.
Tak to bylo, když se omluvil, ale asi ne dostatečně.
našel jsem odvahu a přišel jsem. Ve Tvém věku - neuvěřitelné myšlenky tleskám a snad přát si smím ať píšeš dál
22.06.2007 21:44:00 | černočerný
Moc pěkná...taky jsem napsala jednu o loutkách, ale ne lidských...dobrá myšlenka:o)
27.05.2007 19:30:00 | Severka