Anotace: ...tuhle asi psalo mé blouznivé podvědomí...:o)no, časem si asi uvědomí, že tady nemá co dělat...
..
Stála na pobřeží
vlasy vlály
květovaný šaty měla
modrý až na obzor
jak moře v dáli
..
pro něj žila
..
Mávala v mukou
a oni také
i když neměli rukou
rozumí dobře
kde tátu mají
..
uvnitř bříška šepotají
..
jednou připluje
s velikou lodí
botky jim obuje
dá jim pusu
domů doprovodí
..
z vyprávění znají
..
V devátém zrána
bolest ji zlomí
bude z ní máma
blíženců
...
čekat bude
snad se vrátí
Pro ni
Pro nevinnost
dvou kojenců
................
Lodičku pouští
a málem se utopila
já byla rychlejší
za paži ji uchopila
neblázni! Blouznivá…
půjdeme domů
Vlasy rozevláté,
v květy oděná,
po pobřeží šlape,
je to láska má!
Já k obzoru v dáli
s kliprem uháním,
my se milovali,
teď však k čertu s tím!
Jsem námořník čilý,
nestálé srdce mám,
a každičkou chvíli
jinou holku znám!
V přístavu každičkém,
co jich cestou je,
jdu s jiným děvčetem,
občas víc jich je!
Tak jak pruty lámal
kníže Svatopluk,
já dívčích srdcí zlámal
dost!Víc ani muk!
01.06.2007 20:33:00 | Kozoroh 1
blouznivě zvláštní
29.05.2007 18:41:00 | Trdlo