/mezi vlastními světy/
/mezi vlastními světy/
Anotace: no...
Skloněná hlava, tesknící, nemocné slzy,
užírající strach v mysli i po těle.
V ozvěnách křiku i mlčení,
šepot zadumčivých očí, vtírá se nesměle,
do koutů duše, až do setmění.
A ledová náruč, hlídá oči lhavé, cizí:
bezmocné slzy, pod nimi uzamknuté věty,
němá ústa, prosící nebe o hlas.
Úzkost, malý vrah,
dítě s rozsypanými sny, vykrádá čas,
přání a krmí svůj strach.
Sevřenost zdí, vězení mezi vlastními světy.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk26.08.2007 12:46:00 Petr Miklas
"Úzkost, malý vrah, dítě s rozsypanými sny," se na svět dere úzkým hrdlem drobné Tangerine a skrz tenkou kůži z jeho hořké prsti vykvétají krásné obrazy...
30.05.2007 23:06:00 Pavel Kotrba
souhlasím s Harr, každý jsme sám ale každý na jinak dlouhou dobu
typická mandarínková ale moc mě neoslovila i když je v ní tolik duše
