Varta
Varta
Anotace: věnováno Gabice
Sedíme v trávě,
zhasíná den,
sledujem právě
zrozený sen.
Krvavá lázeň
slunka západu,
tajemná bázeň
dávno.. dozadu ...
Cítíš tu tajemnou sílu tohoto místa..
slyšíš ten hlas znící přes věky,
ač nyní v zemi cizí
vnímáš, že stále jsi doma,
kde řeka úzkou průrvou hor
vydává se do rovin,
pod mlčenlivým dohledem
rozvalin pohraničního hradu,
a lesy protahují své stíny...
Ta podmanivá krása
a Mysterium loci
zarámované kouzlem zapadajícího slunce
probouzí sen věčnosti..
Sedíme tiše,
k čemu teď slova?!
Popojdem výše
prožít to znova...
Komentáře (11)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Líbí se mi to moc.Jako krásná a milá pohlednice,kterou nečekaně dostaneme.
12.06.2007 08:13:00 | s.e.n
právě že tu lásku ona BOHUŽEL poznala:(...a já vím,že starší to maj lepší...ale..lásce se prostě neporučí...může člověku být 80 ale i mých 13...:)...ale dneska je vlastně všechno jinak...tak láskovatý den jsem ještě nezažila:)tolik kluků se mi líbí...jéééééé:)))
06.06.2007 14:21:00 | Katka Z
Jj, ale vzkazy se mi líbí víc. :-) Já nevím, jednou mi to jde, podruhé ne.. A teď ani nevím, jestli ti došel ten výlet do lesa? Měly by se ukládat i odeslaný.. :o)
31.05.2007 17:17:00 | Gabika
Suníku nefungujou mi vzkazy, nevím co se děje. Takže ti děkuju přes komentář. Narozky mám dnes, nespletl ses. :o)
31.05.2007 14:35:00 | Gabika
Neviděl jsem v tom žádnou atmosféru, která by mě
nadchla. Tak se snaž.
30.05.2007 14:49:00 | jehlaspichlas
