Ve stínu katedrály

/Ve stínu katedrály
rvali se dva starci

bláto a krev stříkaly
na matičku zem./

Jejich hávy jim slepoval
sám Bůh.
Černým lepidlem
do smolných drážek plátna
rezavé skvrny let.

Pod jejich ranami
chvěla se matička zem
plakala kalné slzy.

Polykány chrliči
měnily se ve víno
víno a krev
chléb a tělo.

......(O, Matko, Matičko neplačte
pro mrtvý chléb a zkyslé víno)...

/Ve stínu katedrály
rvali se dva starci o kus chleba
o kus těla./