Anotace: poslední nemocniční střep ze 27.5. Asi nejvyrovnanější báseň, kterou jsem za tu dobu co jsem byl v nemocnici napsal
Sbírka: Vesmírné divadlo
Když jsem byl ještě malým chlapcem
vždy jsme chtěl být hvězdoplavcem
A teď narosten a posílen
se tiše plavím vesmírem
Hvězd se prsty dotýkám - co mě v srdci hřejí
Ocasy češu kometám - které se ve mně chvějí
Nemluvím a nedýchám - a není mi to divné
Ani nikam nespěchám - Vše je krásně klidné
Když jsem byl ještě malým chlapcem
vždy jsme chtěl být hvězdoplavcem
Byl jsem tehdy snící robě
teď pluji vesmírem v sobě
Vítej zpátky, hvězdoplavče milý!
Bude mi chvilku trvat, než všechny tvé novinky přečtu, ale tohle je skvělá myšlenka...i když se mi fakt nelíbí "narosten" ale to je můj osobní problém. Zbytek se mi líbí 100násobně:o)
09.06.2007 17:00:00 | Navire
no fakt paráda. Ale nechápu jak je možné, že ač nejíš maso napíšeš tak krásnouu básničku. Já bych umřel hlady
09.06.2007 13:09:00 | ejwo
cago Ahi .o))
díky za tvuj originalni pozdraf..
íá přeju najs dej a takovy ty vjeci .o))
Radek
ps: basnicka povedena...velmi...
31.05.2007 10:56:00 | Bean