Tahleta doba žádá víc otroků
Humánnost zahyne ve jménu pokroku
Časy se mění. Víc. Chceme víc!
Pošlapte ty, co nemají nic!
Svědomí nehryže, když je srdce prázdné
Uznávej peníze, slyšíš, ty blázne!
Hoňte se za všemi hmotnými statky
Nevadí, že duše smrdí jak zvratky
Štěstí my hledáme v pomíjivém světě
Že je něco víc?-Ale no jděte
Co může býti víc, než moc a sláva?!
Přátelství nehledám, víc vynáší zrada
Toto je logika hnilého srdce
Nevěřte jí, utečte z klece!
Přesně moje slova. Takovým ideálním útočištěm před tou klecí by byl náš lesopark. Koneckonců o tom píšu a zabývám se také touto problematikou. Takže někdy používám volný verš, jindy se řídím pravidly, jindy experimentuji. Tato báseň mě fascinovala a proto jsem ji obodoval za 100 bodů. Myslím, že se všichni můžeme vzájemně doplňovat. S pozdravem: Václav Kovalčík...
22.09.2006 00:29:00 | Ing. Václav Kovalčík chce zlepšit svět.
Báseň tvrdá a nekompromisní... Jsem zvědavá, zda někdy narazím i na romantiku. :-)
16.07.2006 13:02:00 | Roko
Zní to znechuceně a dost reálně. Já však mám to obrovské štěstí, že mám kolem sebe pár lidí, kteří by nezradili pro nic na světě. (A raději bych zemřela, než bych zradila já je, pochopitelně.)
Píšeš dobře, avšak beru tvou tvorbu odzadu a až na asi jednu vyjímku jsem nenarazila na nic, co by nebylo politicko-sociálního rázu.
24.01.2006 18:26:00 | Alea - kometa kdovíco přinese